Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

24.08.2017, 03:15 CEST
Juliánské datum: 2457989.55
Brno - soumrak (9° ↓): 18h 48m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 3m UT
Max.délka pozorování: 8.2 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 06:52) Měsíc (↓ 19:20)

Stáří (dny): 2.1

(↑ 04:03) Slunce (↓ 17:48)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 227 z 13. 11. 2016

Úplněk v přízemí a odzemí v roce 2011. Autor: Martin Gembec.V pondělí 14. listopadu 2016 nastane největší úplněk za posledních 68 let. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu - bude o 14 % větší ve svém průměru a o 30 % jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034. Poměrně velký superúplněk máme ale v paměti z roku 2011.

Takzvaný superúplněk, nebo superměsíc (anglicky Supermoon), je astronomický jev daný tím, že Měsíc neobíhá kolem Země po kružnici, nýbrž po elipse a díky tomu je od nás při úplňku pokaždé jinak daleko. Pokud se zároveň sejde okamžik, kdy je Zemi nejblíže s okamžikem, kdy nastává úplněk, potom hovoříme o velkém úplňku (superúplňku). Taková situace nastává přibližně jednou za 14 měsíců, ale ne každý superúplněk je stejně velký. Poslední opravdu velký byl k vidění 19. března 2011, ale letošní listopadový úplněk bude nejenom největší v letošním roce, ale dokonce za posledních 68 let.

Úplněk připadá 14. listopadu na 14:52 SEČ. Asi dvě hodiny poté, před 17. hodinou vyjde u nás Měsíc nad severovýchodní obzor. Nejvýše na obloze bude až krátce po půlnoci, kdy bude nad jihem v souhvězdí Býka. Nejvíce nás upoutá svým vysokým jasem (superúplněk je asi o 30 % jasnější, než když je Měsíc v "mikroúplňku"). Naopak toho, že je trochu větší, si okem nevšimneme a jde to poznat jen porovnáním s jinými úplňky na fotografii (viz porovnání největšího a nejmenšího úplňku roku 2011).
Superúplněk 14. 11. 2016, infografika. Autor: Fourmilab / Martin Gembec.
Úplňky nejsou vždy zcela stejné. Měsíc se totiž vůči nám na své dráze poněkud kolébá (librace) a tyto pohyby mají vliv na to, že dokonce můžeme ze Země vidět trochu více, než polovinu jeho povrchu (sem tam vidíme tedy i kousek odvrácené polokoule).

Přestože na fotografii se nám bude Měsíc jevit stejně velký večer po jeho východu, stejně jako během noci, jinak to vnímá náš mozek. Všichni jsme asi zažili ten pocit, kdy vycházející úplněk byl neskutečně velký. Je to tím, že mozek má tendenci srovnávat jej s jemu dobře známými objekty, jako jsou kopce, nebo ještě lépe nějaké domy. Kdybychom si v takové chvíli vzali ruličku od toaletního papíru nebo si alespoň jinak na chvíli odstraníme z dohledu okolní objekty nebo obzor, bude se Měsíc jevit malý, podobně, jako vysoko na nebi, kde toto pomyslné srovnání chybí. A pokud se nám to jeví i tak neuvěřitelné, je potřeba si to prostě vyfotografovat a porovnat.

Měsíc se na Zemi projevuje svým světlem, na které reagují různé organismy. Ani člověk není úplně netečný a často nám v noci jasný svit Měsíce „nedá spát“. Hlavním silovým účinkem jsou slapy. Díky tomu nastává příliv a odliv. V době úplňku je Slunce, Země a Měsíc v přímce a nastává tzv. skočný příliv, který je největší, podobně jako potom při novu (jednou za 14 dní). Při superúplňku jsou tyto síly logicky ještě trochu větší. Nepohybuje se však pouze oceánská voda. Tyto pohyby se dějí i v zemské kůře. V Evropě jsou tyto pohyby zaznamenávány v rozpětí asi 30 cm.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Měsíc v přízemí a odzemí

[2] Fourmilab: Inconstant Moon

[3] ScienceCast: Supermoon

Kontakty:

Mgr. Martin Gembec - martin.gembec@gmail.com (autor textu)

Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 815 (tiskový tajemník)


Dalibor Hanžl, 15. 11. 2016, 05:42
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Přechod Merkura přes sluneční disk 9.5.2016. Fotografovano: 9. 5. 2016 11h 54m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS