Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

20.02.2019, 08:42 CET
Juliánské datum: 2458534.82
Brno - soumrak (9° ↓): 17h 14m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 0m UT
Max.délka pozorování: 11.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 17:30) Měsíc (↓ 06:38)

Stáří (dny): 15.8

(↑ 05:56) Slunce (↓ 16:18)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

V PONDĚLÍ 21. LEDNA ČASNĚ RÁNO SE ODEHRAJE POSLEDNÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE TOHOTO DESETILETÍ

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 256 ze 14. 1. 2019.

Měsíc během úplného zatmění 27.7.2018. Foto: D. Hanžl.V pondělí 21. ledna 2019 se v časných ranních hodinách Měsíc nad Českou republikou ponoří na 1 hodinu a 2 minuty celým svým diskem do zemského stínu. Nastane tak úplné zatmění Měsíce, které bude navíc na dlouhá léta poslední svého druhu – další z našeho území spatříme až v září roku 2025. Měsíc během zatmění z oblohy nezmizí, neboť se na jeho povrch budou promítat odstíny pozemských červánek. Chytne tedy velmi neobvyklý naoranžovělý, cihlově červený či až hnědý odstín, který by mohl být zejména na začátku a před koncem úkazu doplněn i slabým tyrkysovým nádechem na okraji našeho souputníka. Na nebi bychom tak mohli pozorovat vskutku pestrobarevný úplněk.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 4 měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.
Hvězdná obloha během úplného zatmění Měsíce 21.1.2019.
Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jakoby někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jak daleko je zrovna od Země a jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. V případě nadcházejícího úkazu se Měsíc přímo do centra stínu neponoří, i tak ale fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu a 2 minuty.

Měsíc při úplném zatmění z oblohy nezmizí. Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankytný odstín denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu. Tmavost Měsíce při jeho úplném zatmění je však pokaždé jiná, kromě polohy Měsíce v zemském stínu ji ovlivňuje aktuální stav znečištění atmosféry, především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý.

Pozoruhodné může být zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění (například v roce 2001, 2007 nebo v červenci 2018) a předpokládá se, že bude výrazný právě při nadcházejícím úkazu, neboť na Měsíc se bude promítat stín severní zemské polokoule, kde je ozonová vrstva plynulá bez ozonových děr.

Úkaz bude z Česka pozorovatelný v pondělí 21. ledna v časných ranních hodinách. Už krátce po 4:15 SEČ bude očima patrné, jako by byl Měsíc z levého horního okraje neobvykle tmavší. V té době již bude probíhat polostínové zatmění a Měsíc se bude pomalu přibližovat k neostré hranici plného zemského stínu. Částečné zatmění začne ve 4:34 SEČ. Postupné ponořování celého úplňku do zemského stínu potrvá přes hodinu, přičemž Měsíc bude ještě relativně vysoko nad západním obzorem. Úplné zatmění začíná v 5:41 SEČ ve výšce asi 20°. Prakticky na opačné straně oblohy, nízko nad jihovýchodem, bude v té době vycházet jasná dvojice planet Venuše a Jupiteru. Právě v prvních minutách zatmění můžeme také očekávat tyrkysový jev (jeho barevná intenzita se ale s jistotou předpovědět nedá). Nejblíž ke středu zemského stínu Měsíc projde v 6:12 SEČ při výšce asi 14,5° nad obzorem. Tehdy bude nejtmavší. Vpravo od Měsíce najdeme jasné hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců, které s cihlově rudým Měsícem budou tvořit jakousi elegantní přímku. Asi 7,5° východně (nalevo nahoře) od zatmělého Měsíce bude v malém dalekohledu (či daleko od měst i pouhýma očima) vidět hvězdokupa M44 – Jesličky v souhvězdí Raka. Od 6:30 se může znovu zvýraznit tyrkysový jev na horním okraji disku, kde se Měsíc bude jevit světlejší, neboť už se bude blížit k okraji zemského stínu. Úplné zatmění končí v 6:43 SEČ ve výšce necelých 10° nad obzorem a v té době již začne pozvolna svítat. Měsíc v prvních minutách po konci úplného zatmění bude vypadat, jako by měl shora jasnou „polární čepičku“. Další hodinu pak bude pomalu vystupovat ze stínu a klesat k obzoru. Obloha bude světlat postupným rozbřeskem, přičemž právě tato poslední hodina by mohla být velmi fotogenická s nejrůznějšími pozemskými objekty – historickými stavbami, horami, stromy… V Praze pak Měsíc zapadá přibližně 8 minut po skončení částečného zatmění, tedy krátce před 8. hodinou ranní, prakticky za východu Slunce. Na jiných místech Česka se čas západu Měsíce (a východu Slunce) liší v minutách.










Průběh zatmění v České republice
Začátek polostínového zatmění *3 hod 36 min 30 s SEČ
Začátek částečného zatmění4 hod 33 min 54 s SEČ
Začátek úplného zatmění5 hod 41 min 17 s SEČ
Maximální fáze zatmění6 hod 12 min 12 s SEČ
Konec úplného zatmění6 hod 43 min 16 s SEČ
Konec částečného zatmění7 hod 50 min 39 s SEČ
Západ Měsíce (Praha)7 hod 58 min SEČ

* tato fáze není očima pozorovatelná

Úkaz se rozhodně vyplatí i fotografovat, a to jak z měst, tak i mimo ně, kde bude viditelná širokoúhlá scenérie se zatmělým Měsícem, hvězdami Blíženců a hvězdokupou v souhvězdí Raka. Právě malá výška Měsíce nad obzorem umožní našeho barevně zatmělého souputníka zachytit s různými přírodními monumenty či architektonickými památkami. Fotografové se pak mohou o své úlovky podělit s ostatními v galerii na serveru České astronomické společnosti. O své fotografie se rovněž nezapomeňte podělit v soutěži Česká astrofotografie měsíce nebo se zapojte do fotografické soutěže „Pohlednice z mého vesmíru“, kde můžete vyhrát hodnotné ceny. Uzávěrka této soutěže je 3. února 2019.

Další zatmění Měsíce pozorovatelné z České republiky nastane již letos, v noci z úterý na středu 16./17. července 2019, a bude velmi výrazné částečné. Měsíc se při něm ocitne v zemském stínu ze 65 procent svého průměru a během úkazu budou oblohu zdobit i planety Jupiter se Saturnem poblíž centra Mléčné dráhy, která při tak velkém potmavnutí Měsíce na obloze daleko od měst již vynikne. Na úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území si však budeme muset počkat více jak 6 a půl roku. Nastane až 7. září 2025.

Video Dobré vědět (o zatmění Měsíce 21. ledna 2019) - https://www.youtube.com/watch?v=Fy1ptjhRJ-o


Doporučujeme a další odkazy:

[1] Kniha Tajemná zatmění s předmluvou Jiřího Grygara (2018, Albatros)
http://www.albatrosmedia.cz/tituly/47614402/tajemna-zatmeni/

[2] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/

[3] Stránka o zatměních na Astro.cz
http://www.astro.cz/na-obloze/zatmeni.html

[4] Galerie čtenářů na Astro.cz
http://www.astro.cz/fotogalerie/ctenarske-fotogalerie/nejnovejsi-fotografie-ctenaru.html

[5] Fotografická soutěž „Pohlednice z mého vesmíru“ pro širokou veřejnost
http://www.astro.cz/clanky/multimedia/radi-fotite-zapojte-se-do-souteze-pohlednice-z-meho-vesmiru.html

[6] YouTube kanál popularizačního seriálu Dobré vědět vznikajícího pod patronátem Slezské univerzity - https://www.youtube.com/results?search_query=Dobr%C3%A9+v%C4%9Bd%C4%9Bt


Petr Horálek

Fotograf a popularizátor astronomie

horalek.peter@gmail.com

GSM: +420 732 826 853


Dalibor Hanžl, 14. 01. 2019, 13:22
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 21. LEDNA ČASNĚ RÁNO SE ODEHRAJE POSLEDNÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE TOHOTO DESETILETÍ
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY ZAHÁJÍ ROK 2019, BOHATÝ NA ASTRONOMICKÉ ÚKAZY
  •   KOMETA C/2018 V1 (MACHHOLZ-FUJIKAWA-IWAMOTO)
  •   METEORICKÝ ROJ PERSEIDY MÁ LETOS IDEÁLNÍ PODMÍNKY
  •   V PÁTEK 27. ČERVENCE POZDĚ VEČER PROBĚHNE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE V TOMTO STOLETÍ
  •   ASTEROID 2018 LA EXPLODOVAL NAD JIŽNÍ AFRIKOU JEN NĚKOLIK HODIN PO JEHO OBJEVU
  •   NOVA SAGITTARII 2018 (PNV J18040967-1803581)
  •   NOVA CANIS MAJORIS 2018 = TCP J07134590-2112330
  •   NOVA V SOUHVĚZDÍ HADONOŠE = TCP J17140253-2849233 = PNV J17140261-2849237
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Hlavní zprávy:
  • BĚHEM MAXIMA METEORICKÉHO ROJE GEMINIDY NASTANE VZÁCNĚ BLÍZKÝ PRŮLET KOMETY WIRTANEN KOLEM ZEMĚ
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto). Fotografovano: 5. 12. 2019 3h 34m UT


    UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od prezidentských voleb na konci roku 2018 byl obsah vaší pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován, abyste nemohli rozesílat elitám nepohodlné odkazy na články na nežádoucích serverech. Zahazoval se každý e-mail, který obsahoval odkaz na některý z více než 100 názvů nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů. Odeslané e-maily mizely beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod, ale pan Charvát z Excello s.r.o., která pro výše uvedené servery dodává antipspamové řešení tuto cenzuru zdůvodňoval ochranou proti spamu. Nyní už k zadržování e-mailů nedochází, ale osobně bych u takových společností e-mailovou schránku zrušil.

    ISSN 1214-7095, RSS