Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

24.08.2017, 03:05 CEST
Juliánské datum: 2457989.55
Brno - soumrak (9° ↓): 18h 48m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 3m UT
Max.délka pozorování: 8.2 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 06:52) Měsíc (↓ 19:20)

Stáří (dny): 2.1

(↑ 04:03) Slunce (↓ 17:48)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ZÁHADNÝ OBJEKT JAKO POZŮSTATEK PO VÝBUCHU SUPERNOVY


Zbytek po výbuchu supernovy RCW 103 se záhadným objektem uprostřed. Kredit: ESA, XMM-Newton.S pomocí ESA satelitu, XMM-Newton teleskopu, pořídil tým astronomů detailní pohled na objekt objevený před 25 lety. Jedná se o jedinečný objekt, jaký v naší Galaxii nemá obdoby.

Objekt leží v srdci pozůstatku po výbuchu supernovy a má označení RCW103. Obklopují ho zbytky plynu po hvězdě, která explodovala přibližně před 2000 lety. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o učebnicový příklad scénáře výbuchu supernovy: vyvržený materiál obklopuje centrální neutronovou hvězdu.

Podrobné 24.5 hodinové pozorování ukázalo, že se jedná o něco mnohem složitějšího a záhadnějšího. Vědecký tým z Istituto di Astrofisica Spaziale e Fisica Cosmica (IASF) of the Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF), Miláno, Itálie, zjistil, že vyzařování centrálního objektu se mění v cyklu s periodou 6.7 hodin. To je úžasně dlouhá perioda, deset tisíckrát delší než by se u mladých neutronových hvězd očekávalo. Stejně tak spektrální a časové charakteristiky jsou u toho objektu odlišné od těch, jaké XMM-Newton satelit pozoroval u v roce 2001.

„Chování, jaké pozorujeme u objektu, jehož stáří je méně než 2000 let, je skutečně hádankou,“ říká Andrea De Luca z IASF-INAF, vedoucí autorka studie." Je to pozůstatek po několik milionů let starém objektu. Po mnoho let jsme byli přesvědčeni, že tento objekt je odlišný, ale až dosud jsme nevěděli jak moc.“
Světelné změny centrálního objektu RCW 103. Kredit: ESA, XMM-Newton.
Objekt má označení 1E161348-5055, ale astronomové ho přezdívají jen 1E (kde E označuje Einstein Observatory, která objekt objevila). Leží přesně uprostřed pozůstatku po výbuchu supernovy s označením RCW 103, nacházejícího se ve vzdálenosti 10000 světelných let ve směru souhvězdí Norma. To, že 1E leží přesně uprostřed RCW 103 astronomy ujiš?uje, že vznikl stejným katastrofickým scénářem.

Když hvězda, jejíž hmotnost je nejméně osminásobek hmotnosti našeho Slunce, spotřebuje své palivo k hoření, exploduje jako supernova. Dojde k implozi stelárního jádra do malého objektu, který nazýváme neutronová hvězda a nebo, pokud je v systému dostatek hmoty, vznikne černá díra. Neutronové hvězdy obsahují přibližně celou hmotu Slunce stlačenou do koule o průměru kolem 20 km.

Vědci po mnoho let hledali periodu objektu 1E. Na základě této periody by se potom mohli dovědět více o vlastnostech objektu, jako např. jak rychle rotuje nebo zda má nějakého souputníka.

„Naše jasná detekce takto dlouhé periody spolu s dlouhodobou proměnností v X-ray oblasti činí tento zdroj velmi podivným,“ říká Patrizia Caraveo z INAF, spoluautorka Milánské skupiny. „Pro vysvětlení takových vlastností u 2000 let starého kompaktního objektu máme dva možné scénáře. Zdroj může být buď poháněn akrečně a nebo magnetickým polem.“

Objekt 1E může být osamocený magnetar, exotická podtřída vysoce magnetických neutronových hvězd. V takovém případě magnetické siločáry působí jako brzda v rotaci hvězdy. Nyní známe přibližně tucet magnetarů. Magnetary ale obvykle rotují několikrát za minutu. Pokud se ale 1E otočí pouze jednou za 6.67 hodin, což naznačuje změřená perioda, muselo by magnetické pole působící pouhých 2000 let nabývat naprosto nereálných hodnot.

Pokud zbytkový materiál po explodované hvězdě vytvoří disk, mohou obvyklé magnetické pole magnetarů mást. Ke zpomalování vlastní rotace neutronové hvězdy totiž přispívá i tento disk. Takový scénář ale nebyl dosud nikdy pozorován a může poukazovat na nový typ vývoje neutronových hvězd.

Je zde ještě možnost, že perioda 6.67-hod je orbitální perioda binárního systémů. Taková představa by vyžadovala přijmout myšlenku, že ze zbytků po výbuchu supernovy se podařilo vytvořit běžnou hvězdu s malou hmotou. Pozorováními jsme schopni zjistit souputníka hvězdy o polovině hmoty našeho Slunce, nebo dokonce i ještě menšího.

Ale 1E může být zcela novým případem nízko hmotného X-ray binárního systému v počátečním stavu, tedy milionkrát mladší než běžné X-ray binární systémy s lehkými souputníky. Mladý věk není jedinou zvláštností 1E. Cyklické změny zdroje jsou mnohem výraznější než u tuctu zbylých nízko hmotných X-ray binárních systémů, což vyžaduje vytvoření představy několika neobvyklých způsobů krmení neutronových hvězd.

Takové chování může vysvětlit dvojitá akrece: Kompaktní objekt zachytává zbytek větru trpasličí hvězdy (akrece větrem), ale současně je schopen též vytahovat plyn z vnějších vrstev svého souputníka. Tvoří se akreční disk (akrece diskem). Tento neobvyklý mechanismus může fungovat v ranných fázích života nízko hmotných X-ray binárních systémů, u nichž dominují počáteční efekty, zejména orbitální excentricita.

„RCW 103 je záhada,“ říká Giovanni Bignami, ředitel CESR,Toulouse a spoluautor práce. "Prostě nemáme jednoznačnou odpověď na otázku, co způsobuje tak dlouhý X-ray cyklus. Pokud bychom toto byli schopni popsat, dověděli bychom se mnohem více o supernovách, neutronových hvězdách a jejich vývojích.“

Kdyby tato hvězda explodovala na severní obloze, mohla by si jí všimnout královna Kleopatra a zvážila by, zda toto nebeské znamení není předzvěstí jejího tragického konce, říká Caraveo. Hvězda ale explodovala hluboko na jižní obloze a nikdo si jí nevšiml. Nicméně tento objekt je dobrým znamením pro X-ray astronomy, kterým dává naději, že proniknou mnohem hlouběji do otázky hvězdného vývoje.

(podle informací ESA z 6. 7. 2006 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 09. 07. 2006, 12:01
Další články v kategorii X-ray :
  •   KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA OBJEVILA NEDÁVNOU SUPERNOVU, KTERÁ VYBUCHLA V NAŠÍ GALAXII
  •   SATELIT NASA SWIFT ZAZNAMENAL REKORDNÍ ZÁBLESK GAMA ZÁŘENÍ
  •   JE VYSOKOENERGETICKÉ ZÁŘENÍ GAMA POMALEJŠÍ NEŽ SVĚTLO?
  •   KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA ZACHYTILA „ZPĚV“ ČERNÝCH DĚR
  •   OBSERVATOŘ CHANDRA NEZÁVISLE URČILA HUBBLEOVU KONSTANTU
  •   VĚDCI Z NASA PROVEDLI SČÍTÁNÍ BLÍZKÝCH SKRYTÝCH ČERNÝCH DĚR
  •   ČERNÁ DÍRA ROZLOŽENÁ DO KALEIDOSKOPU BAREV
  •   KOSMICKÝ TELESKOP CHANDRA ODHALIL PARADOX ČERNÉ DÍRY
  •   ZÁHADNÝ OBJEKT JAKO POZŮSTATEK PO VÝBUCHU SUPERNOVY
  •   TELESKOP CHANDRA ZJISTIL, ŽE ČERNÉ DÍRY MAJÍ VYSOCE „ÚČINNÝ MOTOR“
  •   ASTRONOMOVÉ OBJEVILI EPOCHU RYCHLÉHO ZRODU GALAXIÍ A ČERNÝCH DĚR

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Přechod Merkura přes sluneční disk 9.5.2016. Fotografovano: 9. 5. 2016 11h 54m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS