Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

24.08.2017, 03:14 CEST
Juliánské datum: 2457989.55
Brno - soumrak (9° ↓): 18h 48m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 3m UT
Max.délka pozorování: 8.2 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 06:52) Měsíc (↓ 19:20)

Stáří (dny): 2.1

(↑ 04:03) Slunce (↓ 17:48)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

11. 8. 1999: VÝROČÍ “NAŠEHO” ZATMĚNÍ SLUNCE ANEB POČASÍ BYLO STEJNĚ NEJISTÉ I PO DESETI LETECH

Dalibor Hanžl

Koróna během úplného zatmění Slunce 11.8.1999. Foto: Dalibor Hanžl, Maďarsko.Dnes uplynulo právě deset let od nejzajímavějšího úplného zatmění Slunce z hlediska obyvatelů České republiky. Pás totality zatmění tehdy procházel jen kousek od našich hranic přes Anglii, Francii, Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Turecko, Írán až do Indie. Z našeho území bylo zatmění viditelné jako částečné s velkým procentem zakrytí slunečního kotouče (na jihu kolem Českých Budějovic přes 98%).

Pro mnohé z nás to bylo první úplné zatmění, které jsme v životě spatřili. Výběr pozorovací lokality byl podobně nesnadným úkolem jako při letošním zatmění. Vzpomínám si, že z domovů jsme odjížděli za deštivého počasí a předpověď pro okolní země nebyla o moc lepší. Největší štěstí měli nakonec téměř všichni pozorovatelé, kteří se vydali do oblastí Balatonu v Maďarsku, výjimečně se zatmění některým podařilo vidět z Rakouska či Francie.

Naše výprava se vydala k Maďarsko-Rumunským hranicím, základnu jsme měli ve městě Szeged. Pozorování jsme měli domluvené na místní hvězdárně, ale protože ráno v den zatmění silně pršelo, pustil nám vedoucí hvězdárny alespoň televizi. Jakmile jsme na obrazovce spatřili opalující se turisty ležící na lehátkách u Balatonu, bylo jasné jakým směrem se musíme vydat. Čas do okamžiku úplného zatmění se krátil a my se starou Škodou 120 uháněli místními silnicemi směrem k Balatonu. Szeged a Balaton dělí vzdálenost přes 200km a na tento úsek nám zbývaly asi dvě hodiny.
Koróna během úplného zatmění Slunce 11. 9. 1999 a tři snímky z pozorovacího stanoviště. Foto: D. Hanžl, Maďarsko.
Přibližně po 100km se před náma na obzoru začal objevovat modrý pruh čistě jasné oblohy. Jakmile jsme jeli stále více severozápadním směrem, pruh jasné oblohy se zvedal a pokrýval stále větší část oblohy. Asi ½ hod před začátkem úplné fáze jsme už museli zastavit a na nejbližším poli začít vybalovat montáže, stativy a fotografické přístroje. Po obloze stále chodila roztrhaná oblačnost a tak jsme s napětím očekávali, jestli nějaký mrak nepřekryje Slunce zrovna v okamžiku totální fáze.

Nakonec se vše k dobrému obrátilo, začalo zatmění a z jeho délky 2m22s jsme měli oblačností rušenou jen asi první třetinu. Tehdejší atmosféru dokumentují některé dobové snímky.

Trochu hůře to s počasím vyšlo během letošního zatmění. Z hlediska dostupnosti se jako nejvýhodnější jevilo pozorovat zatmění z Číny. Kdo však vsadil na Čínu, bylo jeho pozorování znehodnoceno minimálně vysokou oblačností. Kromě toho mnoho lokalit na pásu totality v Číně mělo ještě lokální nízkou oblačnost či zcela zataženou oblohu s deštěm. Čína byla od počátku taková sázka do loterie, protože špatné počasí se tam dalo očekávat jednak v souvislosti s monzunovou sezónou a také v okolí velkých měst bylo velké znečištění smogem.

Také nad Indií visela většinou mračna, když zatmění začínalo. Ale v několika místech se mraky krátce před úplným zatměním rozestoupily. Na Bombaj se ale ve chvíli, kdy zatmění začínalo, snesl silný déš?.

Úplné zatmění začalo nad Indií v 02:53 SELČ a jako poslední bylo ze země vidět na ostrově Nikumaroro v souostroví Kiribati. Skončilo v 06:18 SELČ poté, co kromě Indie přešlo přes Nepál, Barmu, Bangladéš, Bhútán, Čínu, Japonsko a Tichomoří. Částečné zatmění bylo viditelné na většině území Asie.

Ostrov Enewetak s nepoužívaným letištěm, dva krátery po atomovém výbuchu a šrotem. Nahoře koróna během zatmění 22.7.2009. Kredit: Brad Templeton.Jako dobrá volba se ukázala lokalita Enewetak, jeden z Marshallových ostrovů v Tichomoří, kam se vydala např. expedice Prof. Druckmüllera. Mimochodem jedná se o místo, kde v období padesátých let v rámci testování vybuchlo asi 43 jaderných bomb a místo, kde vybuchla první vodíková bomba. V dnešní době je ostrov vyčištěn a znovu osídlen. Vycházel jako oblast s nejlepší předpovědí počasí a délka úplného zatmění tam dosahovala 5m40s. Předpověď se nakonec vyplnila a rozptýlenou oblačností bylo ovlivněno jen asi prvních 30s okamžiku totální fáze.

Brněnské vědce na ostrovech nečekala bůhvíjaká idylka. "Na jedné straně jsou Marshallovy ostrovy plné krásných míst, zejména ke koupání, na straně druhé však obsahují i neuvěřitelné množství šrotu. Navíc na Enewetaku samotném není vůbec nic. Žádná mobilní sí?, žádný internet, žádný obchod, vše se musí dovážet. Dále tam panuje těžko snesitelné vedro a vlhkost," popsal ostrovy Druckmüller pro MF Dnes.

Enewetak je nejseverozápadnějším z Marshallových ostrovů a byl výhodně zvolen také z důvodu dostupnosti. Letištní dráha o délce 2400m zde byla postavena Japonci za druhé světové války a udržována ještě v době, kdy americká armáda na ostrově prováděla nukleární testy (čtyřicátá až padesátá léta minulého století). Od té doby nebyla dráha udržována a kromě jednoho nouzového přistání komerčního letu nebyla pravidelně používána.

Jiné ostrovy vhodné pro pozorování byly velmi špatně dostupné a? už administrativními zákazy (např. Iwo Jima) a nebo byly dostupné pouze lodí či měly jen krátké vzletové dráhy. Dostupnější ostrovy zase ležely mimo centrální linii.

Nezbývá než doufat, že počasí bude lepší příští rok během úplného zatmění třeba nad Tahiti, Mangaie (Cookovy osrovy) či na Velikonočním ostrově.

Popis k fotografiím:

Titulní snímek: Koróna během zatmění 11. 8. 1999. Kredit: Dalibor Hanžl.

Obrázek č. 2.: Vlevo nahoře: Koróna během zatmění 11. 8. 1999 fotografovaná přes objektiv Pentacon 4/200 fotoaparátem Praktica MTL5. Vpravo nahoře: Skupinová fotografie pozorovatelů z našeho stanoviště. Vlevo dole: Příprava na zatmění. Vpravo dole: celkový záběr na pozorovací stanoviště. Všehny snímky fotografoval D. Hanžl.

Obrázek č. 3.: Vlevo nahoře: Vnější koróna během úplného zatmění Slunce 22.7.2009. Vpravo nahoře: přistávací dráha na atolu Enewetak. Vlevo dole: Dva krátery jako pozůstatky po testovacích jaderných explozích. Vpravo dole: šrot jako pozůstatek po působení armády na atolu. Všechny snímky fotografoval Brad Templeton (převzato z http://pic.templetons.com/brad/photo/eclipse09/).



Dalibor Hanžl, 11. 08. 2009, 14:14
Další články v kategorii Stelarni :
  •   OSUDNÉ SETKÁNÍ KOMETY ISON SE SLUNCEM
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST NABÍDL OSLNIVÝ POHLED NA MLHOVINU "NÁHRDELNÍK"
  •   SUPERNOVA 2011dh V GALAXII M51 CVn
  •   POZOROVÁNÍ ZÁKRYTU EPSILON AURIGAE 2009-2011
  •   POHLED NA PROBOUZEJÍCÍ SE SLUNCE NABÍZÍ VELKÉ SKVRNY
  •   HORKÉ SKVRNY NA POVRCHU SLUNCE MOHOU POMOCI ODHALIT TAJEMSTVÍ TEPLOTY KORÓNY
  •   11. 8. 1999: VÝROČÍ “NAŠEHO” ZATMĚNÍ SLUNCE ANEB POČASÍ BYLO STEJNĚ NEJISTÉ I PO DESETI LETECH
  •   EPSILON AURIGAE : ZAČAL ZÁKRYT DESETILETÍ
  •   22. ČERVENCE 2009 NASTANE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE V TOMTO STOLETÍ
  •   SLEDUJTE PRSTENCOVÉ ZATMĚNÍ SLUNCE PO INTERNETU
  •   V ZÁŘÍ MŮŽEME SPATŘIT DVA TRANZITY EXOPLANETY S NEJDELŠÍ ZNÁMOU PERIODOU

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Přechod Merkura přes sluneční disk 9.5.2016. Fotografovano: 9. 5. 2016 11h 54m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS