TRPASLIČÍ GALAXIE PŘINÁŠÍ VESMÍRU NÁDECH ČERSTVÉHO KYSLÍKU

Dolores Beasley, headquarters, Washington

Steve Roy, Marshall Space Flight Center, Huntsville, Al

Megan Watzke, Chandra X-ray Observatory Center, CFA, Cambridge, MA

Astronomové odhalili, že sousední trpasličí galaxie vytlačuje kyslík a další "těžké" prvky do mezigalaktického prostoru. Toto zjištění bylo učiněno na základě pozorování NASA Chandra X-ray Observatory, které podporuje myšlenku,že trpasličí galaxie může být odpovědna za většinu těžkých prvků mezi galaxiemi.

Navzdory tomu zahrnují pouze velmi malý zlomek hmoty ve vesmíru, tzv. těžké prvky - jiné než vodík a helium - jsou však hlavními prvky pro utváření planet a mohou mít značný vliv na astronomické úkazy, včetně tvaru galaxie.

Tým vedený Crystal Martinem z University of California, Santa Barbara pozoroval trpasličí galaxii NGC 1569 pomocí observatoře Chandra. Tento tým publikoval v časopisu Astronomical Journal, že nalezl velké množství kyslíku a dalších těžkých prvků, které unikají z galaxie v podobě plynových bublin několik miliónů stupňů horkého plynu, které mají průměr několik tisíc světelných let.

"Trpasličí galaxie jsou mnohem menší než obyčejné galaxie, které jsou podobné naší Mléčné dráze," řekl Martin. "Protože mají malou hmotnost, disponují relativně nízkým gravitačním působením, a tudíž může hmota z takového objektu snadněji uniknout než z normální galaxie. Toto je velmi důležitý moment v pochopení, jak se vesmír plní různými prvky."

Vědci uvažovali o tom, že těžké prvky "utíkaly" z trpasličích galaxií v raném vesmíru a tudíž mohly hrát dominantní roli v obohacení mezigalaktického plynu, z kterého se formují další galaxie různých tvarů. Obohatit chladný plyn velmi rychle při vytváření galaxií v raném vesmíru bylo poměrně velmi důležité. NGC 1569 - složení optického a rtg snímku" S Chndra snímkem bylo možné testovat výše uvedené myšlenky," řekl Henry Kobulnicky z University of Wiskonsin, Madison, člen výzkumného týmu.

"Mohli bychom stopovat rozdělení kyslíku a dalších prvků v galaxii a určovat kolik tohoto materiálu unikne z galaxie. "NGC 1569 je dobrým příkladem pro tuto studii neboť je pouze 7 miliónů světelných roků vzdálena od Země a v posledních 10 až 20 miliónech let zde došlo k výbuchu hvězdy ve formě supernovy, snad spouští k tomu byla kolize s hmotným mračnem chladného plynu.

Supernova vyhodí do prostoru kyslík a další těžké prvky vysokou rychlostí do mezigalaktického plynu. Vzniká horký plynný disk kolem galaxie, který se rozpíná rychlostí stovky tisíc kilometrů za hodinu.

Vědecký tým nalezl velké horké bubliny vysunuty nad a pod plynný disk podél rovníku galaxie. Změřené koncentrace kyslíku, neonu, hořčíku a křemíku ukázalo, že prvky z tisíce supernov se odpařují mimo galaxii a obohacují mezigalaktický prostor. Astronomové odhadují, že bubliny odvezou množství kyslíku, které se rovná množství obsaženému v 3 miliónech Sluncí.

Vědecký tým pozoroval NGC 1569 asi 27.4 hodiny za použití Advanced CCDImaging Spectrometer (ACIS) v období kolem 11. dubna 2001.