HST ODHALIL "HEJNO" TŘPITIVÝCH HVĚZD V BLÍZKÉ GALAXII

Kosmický dalekohled prohlížel malou oblast uvnitř Velkého Magellanova oblaku (LMC) a poskytl velmi kvalitní barevný snímek této satelitní galaxie naší Mléčné dráhy.

Na snímku je možno vidět přes 10000 hvězd umístěných v oblasti LMC o velikosti asi 130 světelných let. Nejslabší hvězdy na snímku jsou asi 100 miliónkrát slabší než je limit pro pozorování pouhým okem. Naše Slunce, které bychom lokalizovali na snímek LMC by bylo jednou z nejslabších hvězd na fotografii, nezřetelné od ostatních hvězd.

Také jsou na snímku vidět plochy žhnoucího plynu a tmavé skvrny mezihvězdného prachu. LMC je malý galaktický průvodce naší Mléčné dráhy, který je vidět z jižní polokoule. Svoje jméno tento útvar dostal podle Ferdinandu Magellanovi, jednomu z prvních obyvatel Evropy, který podnikl výpravu na jižní polokouli. LMC přitahuje pozornost moderních astronomů, protože jeho vzdálenost je pouze 168000 světelných let, tedy jedná se o jednu z nejbližších galaxií.

The Wide Field Planetary Camera 2 (WFPC2) tento snímek získala v roce 1996 paralelně s jiným zařízením jako je Faint Object Spectrograph, který prováděl velmi dlouhé expozice v mlhovině Tarantula v LMC. Mlhovina Tarantule je obrovský útvar plynu, v kterém se formují nové hvězdy.

NASA astronomové Sally Heap, Eliot Malumuth a Philip Plait, kteří pracují na the Goddard Space Flight Center v Greenbelt, Maryland, pointovali HST spektrograf do jádra objektu Tarantule k průzkumu mladých hvězd. Tito astronomové také pořídili v témže čase kamerou WFPC2 zde viditelný snímek. The Hubble Heritage Team později provedl kombinaci WFPC2 snímků, pořízených prostřednictvím různých filtrů. Tak vznikl složený barevný snímek, který je v příloze EAI-401). Tyto filtry respektují rozdílnost povrchové teploty hvězd. Horké hvězdy s teplotou vyšší než 10000 stupňů Celsia a hvězdy chladnější kolem teploty našeho Slunce jsou červenější.
Kredit: NASA a The Hubble Heritage Team (STScI)

(podle zprávy NASA STScI - PRC 99-44 z 2.12.1999)