HST SLEDUJE BAREVNÉ HVĚZDY V SOUSEDNÍ GALAXII

Z pozemských dalekohledů se žhavé plynné pozůstatky kolem skomírajících hvězd podobných našemu Slunci, v nejbližší galaxii ve Velkém Magellanově oblaku, jeví jako malé beztvaré tečky světla. Ale tentýž pohled skrze "oko" HST najednou zjistí, že tečky světla na sebe berou různorodý tvar od tvaru větrníku až po profilovaná oblaka plynu.

Pomocí spektrografu na HST vědci prozkoumali plynné útvary, zvané planetární mlhoviny, kolem 27 hvězd ve Velkém Magellanově oblaku u nichž se jejich životní pouť chýlí ke konci. Tato pozorování představují nejpodrobnější studii planetárních mlhovin mimo Mléčnou dráhu.

Šest objektů na snímku ilustruje sortiment planetárních mlhovin identifikovaných v galaxii. SMP 16, 30 a 93 jsou příkladem bipolárních mlhovin, plyn se před smrtí hvězdy z ní vyvrhuje v podobě dvou laloků. SMP 10 má tvar větrníku, tvar známý jako symetrická mlhovina. SMP 4 má elipsovitý tvar a SMP 27 se skládá ze čtyř laloků plynu, což je známo pod označením kvadrupólová mlhovina. Všechny tyto objekty jsou umístěny ve Velkém Magellanově oblaku, který je snímám pozemními dalekohledy již více než sto let.

Na snímku jsou planetární mlhoviny vyobrazeny v barvách, které odpovídají jejich teplotě. Modrá barva představuje horké oblasti v mlhovině a červená oblasti chladné. Vědci zkoumají tyto světelné pozůstatky u relativně nejbližší galaxie od Země, která se nachází ve vzdálenosti 168000 světelných let. Znalost vzdálenosti těchto objektů umožňuje vědcům porovnávat jejich tvarové uspořádání, velikost a také určit jasnost jejich centrální hvězdy. Z těchto důvodů je výzkum planetárních mlhovin, které jsou asi 50 krát dál než obdobné objekty v naší galaxii velmi cenný.

Na základě studia vědci zjistili, že bipolární mlhoviny jsou bohatší na těžší prvky jako je například neon, než mlhoviny sférického tvaru. Na začátku vesmíru byl nejhojnější pouze vodík, těžší prvky byly později vyrobeny právě hvězdami, po jejichž "smrti" se tyto těžší prvky dostaly i do okolního prostoru. Zvláště neon je vyprodukován jen když hmotná hvězda exploduje jako supernova. Takže vyšší přítomnost neonu v bipolárních planetárních mlhovinách naznačuje, že je produktem právě po explozi supernovy. U symetrických mlhovin tak tomu není.

Na druhé straně, jak my víme, jsou hvězdy, které formují mlhovinu producentem velkého množství uhlíku, který je nejdůležitějším prvkem pro vznik života. Je otázkou, jak život vytvářející atomy byly vyrobeny, neboť pak pochopíme jak a proč vývoj života v naší sluneční soustavě proběhl v tak krátké době po zformování Slunce z mraků uhlíkem obohaceného plynu před 4.6 miliardami let.

Vědci dnes neumějí přesně odpovědět na otázku, jak se Mléčná dráha chovala před narozením Slunce. Ale odborníci se mohou podívat na oblasti v jiných galaxiích, kde mohou být podmínky velmi podobné k těm, které panovaly v předslunečním období v Mléčné dráze. Velký Magellanův oblak je ideální laboratoří pro takový experiment vzhledem k chemickému složení podobnému předslunečnímu prostředí.

Astronomové s použitím snímků planetárních mlhovin z HST spolu s spektroskopickými informacemi z pozemních observatoří zjistili, že ve Velkém Magellanově oblaku probíhá důležitý mechanismus tvorby uhlíku. V posledních několika tisících létech právě před vypuzením planetárních mlhovin hvězdy produkují ve svých jádrech uhlík, který se potom dostane do okolního prostoru. Oni podstupují fázi "uhlíkové hvězdy" a pak odhodí plynovou obálku bohatou na uhlík do okolního prostoru, která vytvoří planetární mlhovinu a stane se tak materiální zásobárnou pro nové generace hvězd a planet. Snímky byly pořízeny pomocí dalekohledu HST v období mezi červnem a zářím 1999.

Kredit pro snímky z HST nesou: NASA - L. Stanghellini, R. Shaw, C. Blades a M. Mutchler, za Space Telescope Science Institute, Baltimore a B. Balick za University of Washington, Seattle, Wash.
Kredit za autorská práva snímku Velkého Magellanova oblaka nese: D. Malin, Anglo-Australian Observatory/Royal Observatory, Edinburgh, Scotland.

(podle STScI-PRC00-09 z 9.3.2000 připravil PH)