VÝBUCH HVĚZDY VYTVOŘIL POHYBUJÍCÍ SE BUBLINU V GALAKTICKÉM JÁDRU


 

NASA HST snímek odhalil dramatickou aktivitu v jádru galaxie NGC 3079, kde chuchvalcovitá bublina horkého plynu vyvěrá z kotle žhavé hmoty. Snímek e) v příloze ukazuje bublinu v centru galaktického disku.

Struktura je široká asi více než 3000 světelných let a vystupuje asi 3500 světelných let nad galaktický disk. Menší fotografie vpravo je blízký pohled na bublinu. Astronomové se domnívají, že bublina je vytvořena "větry" (rychlými proudy částic) uvolněnými během hvězdného vzplanutí. Plynné filamenty na vrcholu bubliny se vírově točí a jsou vyhnány do prostoru. Posléze se tento plyn"sesype" dolů na galaktický disk, kde se dostane do kolize s plynnými mračny,stlačí je a vytvoří novou generaci hvězd. Dva bílé body právě nad bublinou jsou pravděpodobně hvězdy v galaxii.

Blízký záběr odhaluje, že bublina má povrch chuchvalcovitý, skládající se ze čtyř sloupů plynných vláken, které ční nad galaktickým diskem. Vlákna se rozptylují do výšky 2000 světelných let. Každé vlákno má šířku asi 75světelných let. Při rychlostních měřeních pořízených na teleskopu Canada-France-Hawaii na havajských ostrovech se zjistilo, že plynné filamenty stoupají s rychlostí více než 6 miliónů kilometrů za hodinu. Podle teoretických modelů se bublina formuje když větry z horkých hvězd se smísí s malými bublinami velmi horkého plynu při explozi supernov.

Radiová pozorování jaderné struktury indikují, že tyto procesy jsou ještě činné. Modely naznačují, že tyto procesy začaly před milióny let. Nastanou zhruba každých 10 miliónů let.          Nakonec horké hvězdy "zemřou" a bublina energie bude postupně mizet. Astronomové viděli důkaz předchozího výbuchu z radiových a rtg pozorování.

Tyto studie ukazují prstence prachu a plynu a dlouhé chocholy materiálu, které jsou větší než bublina. NGC 3079 je vzdálena 50 miliónu světelných let od Země v souhvězdí Velké Medvědice. Barvy na tomto snímku zdůrazňují důležité detaily v bublině.

Žhavý plyn je červený a svit hvězd je modrozelený. WFPC2 kamera získala tento snímek v roce 1998. Výsledky tohoto pozorování se objevily 1. července 2001ve vydání časopisu Astrophysical Journal.


(podle STScI-PRC01-28 z 16.9.2001 připravil PH)