Krome toho nedavne pozorovani plasmove vlny z Galilea neprineslo zadne svedectvi o magnetickem poli, ci magnetosfere kolem Callista. Pristroje vsak ukazaly na moznost existence tenke atmosfery.
Tyto objevy byly oznameny ve vedeckem casopise Science a v casopise Nature z 16. kvetna. Interpretuji data, ktera sonda Galileo ziskala 4. listopadu 1996 behem pruletu kolem Callista a pri priblizeni k Europe 19. prosince 1996 a 20. unora 1997.
"Pred misi Galileo panovaly o strukture Jovianskych mesicu jen dohady," rika Dr. John Anderson, odbornik na planetarni vedy z NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA. "Nyni s pomoci sondy, muzeme merit gravitacni pole satelitu a urcovat jejich vnitrni strukturu a hustotu. Take jsme schopni urcit jak je hmota uvnitr mesicu rozlozena."
Zatimco vedci na Zemi pouzivaji seismicke vlny ke studiu nitra Zeme, provadi Galileo studium jupiterovych mesicu na dalku pomoci mereni malych zmen sve drahy pri preletech nad kazdym telesem.
"Nove vysledky z analyzy gravitacnich dat odpovidaji myslence podpovrchovych oceanu na Europe," rika Anderson. "Vime, ze Europa ma velmi hluboke hladiny vody v ruznych formach, ale dosud nevime kde je voda kapalna a kde zmrazena."
V clanku, ktery se objevil 23. kvetna v Science pise Dr. Margaret Kivelsonova, hlavni vedecka pracovnice z tymu obsluhujici magnetometr na Galileu, ze behem prosince 1996, kdy sonda proletla kolem Europy magnetometr detekoval cosi, co popsala jako "hlavni magneticke podpisy," a take zjistil, ze severni magneticky pol Europy miri nahodnym smerem. Podle techto pozorovani prof. Kivelson, profesor University of California, Los Angeles, rika, ze Europa muze mit magneticke pole asi ctvrtinove sily magnetickeho pole Ganymeda.
I kdyz magnetometr behem pruletu kolem Europy v unoru 1997 trochu zlobil, Kivelsonova rika, ze problem je odstranen a pri nadchazejicich preletech kolem mesice se ocekavaji dalsi hodnotna data. Dalsi priblizeni k mesici Europa je planovano na listopad.
Galileovy vysledky vyzkumu mesice Gallisto ukazaly, ze jeho struktura je mnohem odlisnejsi od zemske, nez se puvodne myslelo. Vedci se domnivaji, ze kdyz Callisto je mesic, ktery se nachazi nejdale od Jupitrera, neni ovlivnovan stejnym gravitacnim vlivem jako vnitrni mesice a proto u nej nikdy nedoslo k ohrevu ruznych vrstev.
"Callisto ma mnohem vice usazenin, tedy lze na nem zkoumat historii mnohem lepe nez na ostatnich mesicich," vysvetluje Anderson, "a proto je typickym objektem slunecni soustavy." Vysledky ukazuji, ze Callisto nema jadro ale misto toho ma homogenni strukturu, kterou ze 60 procent tvori horniny, vcetne zeleza a sulfidu zeleza a 40 procent stlaceny led.
Dr. Donald Gurnett, hlavni vyzkumnik projektu Galileo, ktery se zabyva pristrojem na plazmove vlny, umistenym na palube, rika, ze pristroj u Callista ukazal jen velmi malou hodnotu a nasledne vubec neprokazal existenci magnetickeho pole nebo magnetosfery. Posledni vydani casopisu Nature obsahuje tyto vysledky spolu s daty z magnetometru, tak jak je oznamil Dr. Krishan Khurana z UCLA.
Dr. Gurnett vsak dodava, "Urcita detekce plazmoveho zdroje u Callista byla a to muze znamenat existenci velmi tenke atmosfery." Gurnett je profesorem na University of Iowa, Iowa City.
Sonda Galileo byla vypustena v rijnu 1989 na obeznou drahu kolem planety Jupiter vstoupila 7. prosince 1995. Mise Galileo je rizena JPL pro NASA Office of Space Science, Washington, DC.
Snimky a dalsi data ze sondy muzete ziskat na domovske strance projektu Galileo pres World Wide Web na URL: http://www.jpl.nasa.gov/galileo.