JUPITERŮV MĚSÍC CALLISTO MÁ MOŽNÁ POD POVRCHEM SLANÝ OCEÁN
Douglas Isbell, Headquarters, Washington,DC
Jane Platt, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena,CA

Jupiterův druhý největší měsíc Callisto, má možná pod ledovou krustou tekutý oceán. K tomuto zjištění dospěli vědci na základě studia dat ze sondy Galileo.

Tento objev byl publikován 22. října v časopisu Nature, kde byly odhaleny podobnosti mezi měsícem Callisto a ostatními satelity planety Jupiter, jako například měsícem Europou, kde již existuje výrazný důkaz o existenci podpovrchového oceánu.

"Do dnešní doby se uvažovalo o měsíci Callisto, že se jedná o mrtvý satelit z ledu a horniny," řekla Dr. Margaret Kivelsonová, profesorka fyziky na University of California v Los Angeles (UCLA) a vedoucí projektu magnetometru na sondě Galileo, kterým se měří magnetické pole planety Jupiter a jeho satelitů. "Nová data rozhodně naznačují, že se něco skrývá pod povrchem měsíce Callisto a to něco by velmi dobře mohl být solný oceán."

Tento předpoklad byl inspirovaný daty ze sondy Galileo, která indikují elektrické proudění v blízkosti povrchu Europy na základě změny v magnetickém poli tohoto satelitu. "Tato data podporují myšlenku, že pod ledovou kůrou měsíce Europy je tekutý oceán sloužící jako vodič elektřiny," řekla Kivelsonová.

Posíleni těmito zkušenostmi začali Kivelsonová, Drs. Krishan K. Khurana, Raymond J. Walker a Christopher T Russell testovat tuto teorii na satelitu Callisto. Tato skupina se vrátila k datům, které získala sonda Galileo při průletu kolem satelitu Callisto v listopadu 1996, červnu a září 1997.

Kivelsonová a její kolegové zjistili náznaky, že Callisto má magnetické pole jako měsíc Europa. Toto magnetické pole je proměnné, což může být vysvětleno kolísavým elektrickým polem spojovaným s planetou Jupiter, které "proudí" blízko povrchu měsíce Callisto. Další úkol pro tým bylo odhalit zdroj proudů.

"Protože Callisto má extrémně řídkou atmosféru a nedostatek v ní nabitých částic, tak to nestačí pro generaci magnetického pole, ledová kůra je sice dobrý vodič, ale také dobře to může být tekutá vrstva pod ledem," řekla Kivelsonová. "Jestliže se jedná o tekutý solný oceán jako na Europě, mohl by on být zdrojem elektrických proudů, které by navenek produkovaly magnetické pole."

Měření sondy Galileo potvrdilo předchozí závěry o možnosti výskytu podpovrchového solného oceánu na měsíci Callisto, neboť charakteristika dat je obdobná jako u měsíce Europa, kde podpovrchový oceán již byl nalezen. Ačkoli vědci uvážili přítomnost oceánu na Europě jako jeden z činitelů pro výskyt života, u Callista se o této možnosti dá dosti pochybovat. "Základními složkami pro život jsou tzv. biologicko-chemické podmínky, které se mohou vyskytnout na různých objektech sluneční soustavy, jako jsou např. komety, asteroidy, či ledové měsíce," dodal Johnson. "Biologové věří, že tekutá voda a energie jsou potřebnou podporou pro život. Tedy nalézt jiné místo, kde je možná tekutá voda, je pro biology vzrušující. V oceánu na Europě a snad i na měsíci Callisto se mohou nacházet radioaktivní látky, které také mohou být zdrojem tekutosti oceánu.

Sonda Galileo proletí kolem měsíce Callisto čtyřikrát v období mezi květnem a zářím 1999. Doufejme, že sonda pořídí další nezvratné důkazy o existenci podpovrchového oceánu. Kivelsonová a její tým budou také zkoumat data získaná magnetometrem z největšího satelitu planety Jupiter z měsíce Ganymedes. Data se budou zkoumat za účelem zjištění, které by i tento měsíc zařadilo mezi tělesa s podpovrchovým oceánem.

Nejposlednější obrázek satelitu Callisto z 13. října 1998 a další údaje naleznete na adrese: http:// www.jpl.nasa.gov/galileo . Galileo na oběžné dráze kolem planety Jupiter je již dva a půl roku. V současné době se nacházíme asi uprostřed dvouletého prodloužení známého pod názvem Galileo Europa Mission.

(podle relace NASA 98-192 z 21.10.1998 připravil PH)