HLAVNÍ ANTÉNA MGS JE ROZVINUTA A SONDA POSÍLÁ NOVÉ SNÍMKY MARSU
Douglas Isbell, Headquarters, Washington, DC
Mary Hardin, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA

Od začátku dubna začal k Zemi proudit stálý proud nových dat od Marsu, včetně snímků s vysokým rozlišením. Umožnilo to rozvinutí antény s vysokým ziskem na sondě Mars Global Surveyor.

"Rozvinutí hlavní antény s vysokým ziskem je jako výměna zahradní hadice za požární hadici co se týče proudu dat od sondy," říká Joseph Beerer, letový operátor projektu Mars Global Surveyor z NASA Jet Propulsion Laboratory.

"Dosud jsme vysokoziskovou anténu periodicky používali v uskladňovací poloze během prvních tří týdnů mapovací mise. Potom byl příjem vědeckých dat zastaven a rozvinuta hlavní anténa k vysílání dat k Zemi," vysvětlil Beerer. "Nyní, když je vysokozisková anténa rozvinuta a seřízena a tak můžeme simultálně studovat Mars a komunikovat se Zemí."

Anténa byla rozvinuta přibližně o půlnoci východoamerického času (EDT) v neděli 28. března. Od startu, který se uskutečnil v listopadu 1996 byla v uskladňovací poloze, aby se omezilo na minimum její znečištění spalinami z hlavního motoru, který byl během mise periodicky zapínán. V září 1997 sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu a pomocí techniky tzv. aerobrakingu silně zmenšila svoji výšku, aby bylo možné začít mapování. Mapovací mise začala 9. března a mapování v plném rozlišení začalo v neděli 4. dubna.

Protože inženýři si nebyli jisti, zda zařízení určené k tlumení sil při rozvinutí antény může pracovat správně, používali anténu během prvních tří týdnů mapování v její úložné poloze. Tento postup pracovníkům umožnil bezpečně získat první vědecká data bez rizika rozvinutí antény.

Druhou noc byla parabolická vysokozisková anténa (průměr 1.6-m) rozvinuta a silná pružina vysunula ze sondy 2m dlouhé rameno. Tlumící zařízení pracovalo jak mělo a síly pružiny utlumilo snížením rychlosti podobně jako známý samozavírač dveří BRANO. S otevřenou hlavní anténou bude Mars Global Surveyor téměř nepřetržitě po dobu dvou let posílat pozorování planety Mars.

Informace z vědeckých přístrojů jsou 24 hodin denně nahrávány a do pamětí umístěných na palubě sondy. Jednou denně během 10-ti hodinnového skenování pozice při komunikaci s velkou anténou Deep Space Network jsou data přehrávány na Zemi. Kromě toho každý třetí den během druhého skenování pozice je anténa použita k "živému" vysílání dat velmi vysokou rychlostí k Zemi aniž by se tato na sondě zaznamenávala. Tyto data obsahují snímky Marsu s vysokým rozlišením a rychlost komunikace je mezi 40 - 80 kbps.

Nyní sonda pracuje normálně. Vyskytl se pouze menší problém s chybovým součtem v datech a DSN problém se sledováním sondy, který zapříčinil několik malých výpadků datového přenosu. Jak se v pátek 9. dubna tyto problémy objevily, byly kompletně vyřešeny a všechna chybějící data byla úspěšně zachycena.

Obr. vlevo - tento měsíc snímkovala kamera Mars Orbiter Camera (MOC) umístěná na sondě Mars Global Surveyor marsovskou sopku Apollinaris Patera a získala tento záběr, na kterém vidíme jasné mraky nacházejících se nad jejím vrcholem v časném marsovském odpoledni. Tento starověký vulkán nacházející se téměř na rovníku planety je podle pozorování Viking Orbiterů z 70 let více jak 5 kilometrů vysoký. Kaldera, polokruhový kráter na vrcholu vulkánu měří asi 80 km.

Vpravo - jeden ze zlatých hřebů projektu MGS, naše poznání o planetě se rozšíří tím více, čím budeme mít více možností zkoumat horní krustu - tj. geologické vrstvy skal. Kamera MOC zachytila tento pohled na svah v oblasti Amenthes Rupes v blízkosti marsovského rovníku. Záběr ukazuje na strmém srázu vrstvy skal a zbytky rovného povrchu. Snímek byl pořízen ve druhém dubnovém týdnu roku 1999 a zachycuje oblast o velikosti asi 3 km. Slunce svítí z pravého dolního rohu.

Vpravo dole - obrázek a; během roku, který sonda strávila čekáním až se dostane na plánovanou orbitu, mapovací polární dráhu pořídila kamera MOC na Mars Global Surveyoru asi 1170 snímků s rozlišením 2 - 20 m na pixel. Tyto snímky byly pořízeny mezi zářím 1997 a zářím 1998. I když tyto snímky byly obecně velmi dokonalé pro mimořádné rozlišení (v porovnání s dřívějšími snímky z Vikingu a Marineru) poslední snímky z MOC (z dubna 1999) exponované z mapovací dráhy, demonstrují kvalitu a mimořádné vlastnosti přístroje MOC.

Snímky z Viking Orbiteru jsou vlevo. Zachycují 83 km velký kráter Escalante. Kráter se nachází na marsovském rovníku na 245? W délky. A následně, ještě před mapovací dráhou, kamera MOC sledovala tento kráter v detailech s rozlišením 9.4 m (prostřední snímek, 120b). Nejnovější snímek (vpravo, 120c) je dalším detailem prostředního snímku. Na jeden pixel má rozlišení pouhých 1.8 m.

Nové snímky s vysokým rozlišením pokrývají oblast o šířce pouze 1.5 km a ukazuje, že jednotlivá patra kráteru, která se předtím zdála rovná jsou ve skutečnosti docela drsná. Drsná, alespoň v lidských měřídcích pro posádku, která by se rozhodla přistát v této oblasti. Poslední snímek také ukazuje malé, jasné, větrem naváté duny, které na předchozích snímcích nebylo vidět.

Mars Global Surveyor je řízen z Jet Propulsion Laboratory pro NASA Office of Space Science, Washington, DC. Sonda byla vyrobena v Lockheed Martin Astronautics, Denver. Jet Propulsion Laboratory je oddělení California Institute of Technology. Podrobnější informace o misi naleznete na: http://mars.jpl.nasa.gov/mgs/index.html

(Podle informací NASA 99-48 z 29. 3. 1999 a informací JPL přeložil DH)