SKUTEČNÝ CHARAKTER
Během několika posledních měsíců, kdy sonda NEAR Shoemaker posílá
snímky se zdá tento svět stále složitější a rozmanitější. Toto je snímek do
vnitřku sedla na Erosu, který byl pořízen 9. května 2000 z výšky 49 km. Živě
dokumentuje, že asteroid je ve skutečnosti svět více geologických charakterů
povrchů a zrovna tak nekonečné rozmanitosti kráterů. Krajina je poseta balvany
tak malými, jak můžeme rozlišit na snímcích (8 m). Celá scéna na snímku zabírá
asi 1.8 km. Plochy od 20 do 400 s různými jasnostmi dávají povrchu
pestrobarevný vzhled.
KAM SE PODĚLY VŠECHNY
KRÁTERY?
Již od počátku, kdy začala pracovat kosmická sonda NEAR Shoemaker bylo
jasné, že uvnitř sedlové plochy Erosu jsou oblasti, které byly modifikovány
geologickými procesy v pozdější historii asteroidu. Svědčí o tom že většina sedla
je hustě pokryta impaktními krátery, které pokryly většinu asteroidu až po
zahlazení původního povrchu.
Tento snímek je pohled do sedla na Erosu. Snímek byl pořízen 10. 5.
2000 z orbitální výšky 49 km. Celá scenérie pokrývá oblast 1.8 km a zachycuje
detaily o velikosti 4m. Zřetelně je vidět pouze větší kráter (označen šipkou).
Kráter měří 80 m. Volně jsou v oblasti roztroušeny menší krátery, ale je těžší
je spatřit.
PŘES OKRAJ
Některé z nejhezčích pohledů na Eros, které získala sonda NEAR Shoemaker
byly pořízeny v době, kdy kamera na sondě mířila na horizont planetky. Tento
snímek byl exponován 15. května 2000 z orbitální výšky 52 km. Celá scéna
pokrývá oblast asi 1.4 km a zachycuje detaily o rozměru 4 m. V době, kdy se
Slunce nachází z pohledu na povrch v zenitu jsou stíny minimální a nepozorujeme
téměř žádné variace jasnosti. Jen jasnější skvrnky o velikosti 30 m vidíme v
blízkosti horizontu.
POHLED DOLŮ
NEAR Shoemaker fotografoval Eros za různých světelných a geometrických
podmínek, tak aby se zdůraznily různé útvary.
Záběr se Sluncem vysoko na
obloze, kdy na snímku je jen málo stínů, je nejlepší pro mapování barevných
vlastností povrchu. Oproti tomu snímky se Sluncem nízko, při šikmém osvětlení,
jsou nejlepší pro pohledy na povrchové útvary, protože šikmé osvětlení
zvýrazňuje změny na povrchu asteroidu.
Tento snímek byl pořízen 11. 5. 2000 z orbitální výšky 52 km. Zachycuje
scénu o rozloze 1.8 km a detaily o rozměru 4 m. Povrchové útvary jsou
bezpochyby výsledkem formace malých impaktních kráterů jeden přes druhého.
Ostré topografické útvary byly časem zaobleny procesem eroze a zbytky, či
"regolit" krajinu zahlazují. Největší fragmenty hornin regolitu jsou
velké balvany rozprostřené přes celý záběr.
OBLAST PLNÁ HORNIN
Snímky z kosmické sondy NEAR Shoemaker z nízké dráhy ukazují úžasnou
rozmanitost velikostí balvanů, rozprostřených na povrchu asteroidu. Tento
snímek byl pořízen 14. května 2000 z výšky 50 km, pokrývá oblast 1.8 km a
zachycuje detaily o rozměru 4 m. Na snímku vidíme v pravém horním rohu pole
balvanů, jakožto jednu z nejhornatějších oblastí Erosu, která byla dosud
objevena. Největší z kamenů měří 60 m v průměru, což je téměř dvě třetiny
rozlohy fotbalového hřiště.
ÚŽLABINY NA ASTEROIDU
Snímky, které nám poslal sonda NEAR Shoemaker ukazují Eros, podobně
jako jiné asteroidy a asteroidům podobné měsíce, rozrytý lineárními brázdami,
zvanými "úžlabiny". Podobné útvary byly identifikovány na asteroidech
Ida a Gaspra a také na Marsově měsíci Phobos. Vysoké rozlišení snímků Erosu nám
dovoluje zkoumat původ těchto úžlabin mimořádně detailně.
Na tomto snímku vidíme několik úžlabin, jak je sonda zachytila 17.
května 2000 z orbitální výšky 52 km. Celá scéna pokrývá oblast 1.4 km a
zachycuje detaily o rozměru 4 m.
HEZKY OSTŘE
Snímky Erosu z nízké orbitální dráhy na níž se nachází kosmická sonda
NEAR Shoemaker ukazují skutečný vzhled povrchu planetky.
Povrch Erosu je tvořen
rozmanitými druhy subpovrchů od rovného až po silně kopcovitý, mírného až po
hornatý a jednotvárně posetý samostatnými krátery.
Obrázek byl pořízen za účelem "optické navigace", což je
vykreslení trajektorie sondy a přesné pozice s využitím povrchových útvarů pod
ním. Zachycuje jedinečný pohled na horizont, ozdobený starými, degradovanými
krátery a balvany. Hranatý balvan uprostřed snímku měří asi 60 m. Jeho tvar byl
jako polínko na špalku osekán větší hmotou.
Tento snímek byl pořízen 18. května 2000 z orbitální výšky 50 km a celá
scéna zaujímá rozlohu 1.4 km s detaily o velikosti 4 m.
DRUHY KAMENŮ
Snímky Erosu, které poslala kosmická sonda NEAR Shoemaker ukazují, že
mnoho stěn kráterů na planetce má různě jasná místa po dopadu materiálu. Tento
snímek byl pořízen 16. května 2000 z orbitální výšky 50 km a ukazuje tyto místa
ve velmi vysokém rozlišení. Celkově záběr pokrývá 1.9 km a obsahuje detaily o
velikosti 4 m. Jasnější materiály mají o několik procent vyšší odrazivost než
jejich okolí.
KRÁTER V DETAILU
Tento snímek je pohledem dovnitř největšího kráteru na Erosu, která
dominuje jedné straně planetky. Záběr získala kosmická sonda NEAR Shoemaker 19.
května 2000 z orbitální výšky 50 km. Je na něm vidět asi jedna čtvrtina celého
kráteru, tj. oblast o rozměru 1.4 km. Dále vidíme shluk velkých balvanů na
spodku jámy a další detaily o rozměru 4 m. Velké množství balvanů je zobrazeno
jako tečky ve stěnách, které jsou také rozlišitelné vlivem různé odrazivosti
povrchových hladin hornin a půdy, známé také jako "regolit".
TERÉN A RÝHY
Některé části Erosu jsou tak silně lineárně rozryty, že se zdá jako by
povrch byl téměř zrnitý, jako les. Dne 25. května 2000 kamera na sondě NEAR
Shoemaker pořídila tento snímek, který zobrazuje takto silně přetvořenou oblast
z výšky 52 km. Celý záběr obsahuje 1.8 km a zobrazuje detaily o rozměru 4 m. Vidíme
v terénu tucty krátkých rýh spolu a přes ně další, paralelně. Jeden příklad
krátké rýhy je označen šipkou. Rýha měří 160 m na délku a je 40 m široká.
BRÁZDA ZA SVÍTÁNÍ
Zajímavým povrchovým útvarem na Erosu je dlouhá brázda, která obepíná
většinu severní polokoule planetky. Digitální kamera na sondě NEAR Shoemaker
zachytila část této brázdy právě po lokálním východu Slunce 20. května 2000 z
orbitální výšky 50 km. Záběr pokrývá oblast 1.4 km a zobrazuje detaily o
rozměru 4 m. Tato část brázdy je až 250 m široká a oba parametry, jak šířka,
tak výška se místo od místa velmi mění. Velké množství kráterů v brázdě
naznačuje, že brázda je relativně starým útvarem.
STĚNA SEDLA
Dne 21. května 2000 kosmická sonda NEAR Shoemaker pořídila tento snímek
západní stěny sedla na Erosu. Snímek je fotografován z výšky 51 km. Sedlo je
nápadným útvarem pro celou východní polokouli a dává celé planetce tvar
burského oříšku.
Tento záběr je pohled na svažující se stěny sedla. Horní části stěny
(dole) má jinou jasnost, takže se z této vzdálenosti jeví jako celistvý pás.
Dolní část stěny sedla (nahoře) je poseta velkým množstvím balvanů o velikosti
15 m. Celý záběr pokrývá oblast asi 1.4 km a zachycuje detaily o rozměru 4 m.