Donald Savage, Headquarters, Washington, DC
Guy Webster, Jet Propulsion Lboratory, Pasadena, CA
Na třetím konečném turné v systému měsíců planety Jupiter
sonda Galileo naposledy prošla kolem Jupiterova nejvzdálenějšího měsíce. 25.
května 2001 prolétla sonda Galileo kolem měsíce Callisto ve výšce asi
123kilometrů.
Pokud by byl měsíc Callisto velikosti baseballového míče,
tak by sonda byla ve výšce, které je dána tloušťkou pěticentu.Tímto těsným
průletem se mělo docílit změny dráhy sondy kolem Jupitera, aby sondo následně
prolétla těsně kolem měsíce Io.
Měsíc Io je neustále pod vlivem silné sopečné činnosti,
která se projevuje erupční činností nad jeho povrchem. Sonda Galileo by měla
prolétnout nad polárními oblastmi měsíce Io v srpnu a říjnu 2001 a pomůže
vědcům určit bouřlivé magnetické pole měsíce.
"To že sonda prolétla blízko měsíce Io, aby se dostala
do blízkosti měsíce Io bude využito ke studiu měsíce Callisto," řekl Dr.
Torrence Johnson z JPL.Callisto, který je velký zhruba jako planeta Merkur,
nepodobný jiným měsícům Jupitera se jeví neaktivní se sopkami miliardy let
starými.
První magnetické studie sondy Galileo však indikovaly, že
Callisto může mít vrstvu slané vodyhluboko pod povrchem a tudíž nemusí byt až
tak neaktivním měsícem. Callistoby se stal dalším měsícem, u kterého se
projevuje tento efekt. "Callisto muže vypadat jako ošklivé káčátko z
galileovských měsíců, ale to je jen zdání.
Ve skutečnosti je historicky velmi zajímavý," řekl
Johnson. "Krátery na měsíci Callisto jsou viditelně rekordní co do
velikosti dopadnutých komet, či jiných těles, která povrch měsíce bombardovala
po dobu čtyř miliard let.
"Data získaná při nízkém přeletu budou odeslána k Zemi
nad dalšími dvěma měsíci. Jak uvedl Dr. Duane Bindschadler, vedoucí plánovacího
týmu Galilea,plán pozorování zahrnuje snímky s vysokým rozlišením, které
poslouží k studiu hustoty malých kráterů a detailů zachycujících erozi
povrchu. "Některé dřívější snímky Callista ukázaly méně malých kráterů než
se očekávalo.
"Vědci také plánují získání nových snímků měsíce Io ač
z mnohem větší vzdálenosti než u Callisto, ale doufají, že se jim opět podaří
zachytit sopečný chochol, který byl objeven v aktivním stavu v blízkosti
severního pólu před pěti měsíci.
5. srpna bude sonda Galileo přímo v oblasti nad zdrojem
chocholu ve výšce asi 350 km.Další plánovaná pozorování se zaměřují na prstenec
Jupitera a na snímky v infračerveném oboru, které by měly zmapovat mraky na
Jupiteru.
"Cílem infračerveného mapování mraků je zjistit
rozdílnost jejich umístění a strukturu vzhledem k předchozímu mapování před
více než pěti léty," řekl Dr.Kevin Baines, odborník v JPL na atmosferické
struktury.
Dalším záměrem je zjistit, zda se v atmosféře vyskytují
"hnědé pásy", typ tmavých oblaků, které byly pozorovány sondou
Voyager při průletu v roce 1979, ale nebyly viděny před několika léty na
začátku obíhání sondy Galileo kolem Jupitera v roce1995.
Baines věří, že tyto pásy budou zachyceny, neboť to
naznačují nedávná pozorování ze Země.Původně podle plánu měla mise sondy Galileo
končit v roce 1997, tato mise však byla prodloužena a stále přináší nové
vědecké výsledky.
Družice Jupitera přežila již tříkrát větší dávku záření,
než bylo původně navrženo, že vydrží.Na některé elektronické komponenty
pronikavá radiace působí velmi zhoubně a itak tato zařízení stále fungují.Sonda
Galileo udělala již 30 nízkých přeletů kolem Galileovských měsíců,včetně sedmi
kolem Callista.
Před dosažením planety jupiter prolétla sonda těsně kolem
Venuše, Země a dvou asteroidů. Třikrát se setkala s měsícem Io a jednou s malým
vnitřním měsícem Amalthea. Sonda Galileo by měla svoji misi definitivně ukončit
v roce 2003, kdy se ponoří do drtivého tlaku atmosféry planety Jupiter.
(podle relace NASA 01-97 z 22.5.2001 připravil PH)